PROUDĚNÍ PLYNU PRACOVNÍM PROSTOREM RTK

Do kompresoru je přes sací hrdlo nasáván objemový proud plynu V& n .
Při proudění pracovním prostorem vznikají v mezerách mezi rotujicími
oběžnými koly a statorem vnitřní cirkulující proudy V& c . Těmito vnitřními netěsnostmi se část
plynu již vytlačného do difuzoru vrací přes labyrintové ucpávky zpět do sání. Vůle v
ucpávkách mezi hřídelem a skříní pak
umožní únik plynu do okolí vnějšími
proudy V& o (ztráty objemové) přes netěsné
ucpávky.
Plnění rotoru plynem V& s je proto
součtem proudu nasávaným přes sací
hrdlo stroje V& n a cirkulujicího proudu V& c .
Do spotřebiče vytlačovaný hmotnostní
proud (hmotnostní výkonnost) m& d , je
přepočítáván na proud objemový V& d -
výkonnost kompresoru. Poněvadž oběžné kolo se otáčí obvodovou rychlosti u je absolutní rychlost proudu
plynu c vektorovým součtem
c = u + w,
při čemž w je rychlost plynu relativní, vůči rotoru.
Tyto rychlosti jsou vyhodnocovány na vstupu 1 a výstupu 2 z oběžného kola.

Absolutní rychlost plynu c1 vstupující do rotoru pod úhlem α1 se rozkládá do rychlosti
unášivé u1 a relativní w1. Směr a velikost relativní rychlosti jsou proto dány rozdílem vektorů
rychlosti absolutní a unášivé obvodové. Aby se dosáhlo
bezrázového vstupu plynu do oběžného kola, musí být lopatky na vstupu skloněny k tečně
kružnice o poloměru r1 pod úhlem tečny lopatek (β1 ) , který je totožný se sklonem relativní
rychlosti w1. K sestrojení vstupního trojúhelníku je nutná znalost úhlu sklonu ( α1 ) absolutní
rychlosti c1 vůči rychlosti obvodové u1, nebo velikost její meridiální složky c1,m. Vlivem rotace
oběžného kola je plyn od radiálního směru poněkud odkláněn, takže úhel proudu ( α1 ) je o
něco menší než 90°.
Bude-li průběh proudnic shodný s tvarem lopatek (ideální stupeň s nekonečným
počtem lopatek) bude plyn vystupovat z kola relativní rychlosti w2 pod úhlem (β2 ) totožným
se sklonem lopatky na výstupu. Vektorový součet relativní a obvodové rychlosti na výstupu v
bodě 2 určí absolutní rychlost c2 odkloněnou od rychlosti unášivé o úhel ( α2 ). Tato se
podobně jako rychlost relativní rozkládá na složku unášivou c2,u a meridiální c2,m.